Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Substituční terapie testosteronem je jiný název pro substituční léčbu testosteronem.

Substituční léčba testosteronem, substituční terapie testosteronem neboli TRT (zkratka pochází z anglického názvu testosterone replacement therapy) je hormonální léčba, kterou může lékař předepsat muži s nedostatkem testosteronu. Pro substituční terapii testosteronem jsou k dispozici krátkodobě a dlouhodobě působící přípravky v různých lékových formách, např. perorální léky, intramuskulární injekce nebo gely a náplasti pro aplikaci na kůži. Ošetřující lékař společně s pacientem rozhodne, který přípravek je nejvhodnější. Viz také hormonální léčba, terapie.

Hormonální substituční léčba, hormonální substituční terapie neboli HRT (zkratka pochází z anglického názvu hormone replacement therapy) je hormonální léčba, která se obvykle používá ke zmírnění příznaků přechodu (menopauzy) u žen. Cílem HRT je nahradit ženské pohlavní hormony, jejichž hladina s věkem klesá. Některé typy HRT však mohou zvyšovat riziko vzniku karcinomu prsu. Viz také hormony, hormonální léčba, terapie.

Testosteron je pohlavní hormon, který vzniká především v pohlavních žlázách – konkrétně v Leydigových buňkách ve varlatech (u mužů) nebo ve vaječnících (u žen). Kromě toho testosteron vzniká i v kůře nadledvin (u obou pohlaví), ale jen v malém množství. U mužů je testosteron přítomen v mnohem větším množství než u žen. Testosteron již během vývoje plodu stimuluje („povzbuzuje“) vývoj mužských zevních pohlavních orgánů (penis a šourek) i vnitřních pohlavních orgánů (varlata, nadvarlata, chámovody, ejakulační vývody, semenné váčky a prostata). V dospělosti je testosteron nezbytný k tvorbě spermií. Testosteron je spojen s mnoha změnami, které se u chlapců projevují během puberty (včetně jejich růstu do výšky, růstu tělesného i pubického ochlupení, zvětšení penisu, varlat a prostaty), a má vliv i na sexuální chování a agresivitu. U žen testosteron vzniká zejména ve vaječnících, v menší míře i v nadledvinách. Většina testosteronu produkovaného ve vaječnících se nicméně přeměňuje na estradiol, což je hlavní ženský pohlavní hormon. Testosteron rovněž zajišťuje, aby svaly a kosti zůstaly silné během puberty i po ní, a zvyšuje libido u mužů i žen. Kromě toho testosteron reguluje uvolňování luteinizačního hormonu (LH) a folikulostimulačního hormonu (FSH). Mnoho účinků, které jsou obecně připisovány testosteronu, se nicméně projeví až po jeho enzymatické přeměně na jiný androgen, tzv. dihydrotestosteron (ten je mnohonásobně silnější než testosteron). Testosteron se řadí mezi steroidní hormony, přesněji řečeno mezi androgeny. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura testosteronu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mužské pohlavní hormony, dihydrotestosteron.

Nedostatek testosteronu je stav, kdy muž má nízkou hladinu testosteronu (stanovenou laboratorně) a navíc některé příznaky, jako je např. snížení sexuální touhy (ztráta libida), erektilní dysfunkce, snížení sexuální aktivity, výkyvy nálad, depresivní nálady a ztráta energie, poruchy spánku, úbytek svalové hmoty, zmenšení varlat, zvýšení množství břišního tuku, zvětšení prsních žláz (gynekomastie), příznaky metabolického syndromu či kognitivní poruchy (zejména zhoršení prostorové představivosti).

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Cílem reperfuzní terapie je znovu zprůchodnit zablokovanou krevní cévu. Rozlišujeme dva typy reperfuzní terapie: mechanická obnova průtoku krve (perkutánní koronární intervence neboli PCI), medikamentózní obnovení průtoku krve (označováno jako fibrinolýza, trombolýza, popř. trombolytická léčba – v tomto smyslu jde o tři různé výraz pro totéž). Viz také perfuze, terapie.

Kognitivně behaviorální terapie je druh psychoterapie, který klade důraz na rozpoznání naučených vzorců chování (kognitivní část) a změnu těchto vzorců (behaviorální část). Využití nachází především u úzkostných a depresivních poruch. Viz také kognitivní, behaviorální, terapie.

Kyslíková terapie je jiný název pro oxygenoterapii. Viz také terapie.

Terapie bděním neboli spánková deprivace je jedna z metod, které se používají při léčbě deprese. V 60. letech 20. stol. bylo náhodně vypozorováno, že depresivní pacienti se po noci strávené beze spánku cítili jeden nebo i více dní lépe. Následující výzkumy položily základ k terapii bděním. Při terapii bděním se používá jeden ze dvou přístupů: úplná spánková deprivace – pacient je vzhůru celou noc, částečná spánková deprivace – pacient si jde brzy lehnout, několik hodin může hluboce spát, přibližně v 1 hodinu ráno je probuzen a zbytek noci probdí. Tato forma léčby má dobré, avšak poměrně krátkodobé výsledky. Někteří pacienti ji navíc špatně snášejí, proto není vhodná pro každého. Viz také terapie.